Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Změna pracovních míst je běžným jevem. Pokud hodláte odstoupit, občané si musí být vědomi určitých druhů plateb a náhrad, které jim byly přiděleny ruskými pracovními právními předpisy. Důvody doprovázející situaci opuštění osoby z práce jsou odlišné. Je důležité si uvědomit, zda je výpočet odlišný při propuštění z vlastní vůle a z iniciativy zaměstnavatele, zda jsou porušena zaručená práva zaměstnance.

Existuje náhrada za nevyužitou dovolenou na dovolené?

Každý pracující Rus má právo na dovolenou, jejíž délka je dvacet osm kalendářních dnů v roce. U některých skupin osob pracujících v nebezpečných nebo nebezpečných odvětvích nebo při výkonu služebních povinností zvláštního charakteru se stanoví delší pracovní doba, pokud pracovní den není stanoven. Podle pracovního práva se dovolená poskytuje každoročně se zachováním místa, průměrného výdělku a zároveň placeného správou (tzv. „Dovolená“).

Výplata mzdy za dovolenou se vyplácí v případě propuštění osoby, pokud má nevyčerpané dny, spoléhající na odpočinek. Zákonná lhůta pro tyto platby je: při odstoupení, v poslední pracovní den, musí občan obdržet peněžitou náhradu za zbývající dobu dovolené spolu s platem za odpracovanou dobu. Hlavním problémem spojeným s tímto druhem placené dovolené je nedostatek jednotného postupu vypořádání. Odškodnění je splatné bez ohledu na důvod, pro který zaměstnanec odchází:

  • na vůli osoby;
  • z podnětu správy;
  • na základě dohody stran pracovní smlouvy;
  • v pořadí překladatelského specialisty;
  • snížit počet zaměstnanců organizace.

Regulační rámec

V rámci pracovněprávních předpisů je pojem „doba odpočinku“, na kterou se vztahuje typ dovolené, určen zákoníkem práce Ruské federace (zkráceně TK), avšak velikost a zásada výpočtu výše dovolené a náhrad podle tohoto dokumentu nebyla stanovena. Kromě toho neexistuje žádná jednotná regulace, která by tuto otázku upravovala. Článek 139 TC definuje pouze základní sazbu použitou pro výpočty.

Základem je průměrný denní výdělek. Pořadí jejího výpočtu stanoví vyhláška vlády Ruské federace Ruské federace ze dne 24. prosince 2007 č. 922 „O zvláštnostech postupu výpočtu průměrné mzdy“. Aby se zabránilo vyhnutí se chybám při určování odhadovaných částek během postupu při propouštění, je nezbytné použít vysvětlení Spolkové služby pro zaměstnanost a zaměstnanost (Rostrud) o postupu výpočtu dnů dovolené. Pro případy, kdy zaměstnanec pracoval v podniku:

  • více než 11 měsíců - pro řízení je přijímán Rostrudův dopis ze dne 18. prosince 2012 č. 1519-6-1;
  • méně než šest měsíců - dopis Spolkové agentury práce ze dne 31. října 2008 č. 5921-TZ;
  • pro délku služby od 5, 5 do 11 měsíců - dopis Spolkové agentury práce ze dne 9. srpna 2011 č. 2368-6-1.

Pro řadu jednotlivých odvětví byla přijata společná dohoda s odborovými organizacemi v souvislosti s průmyslovými typy a klimatickými podmínkami (např. RF zákon č. 4520-1 ze dne 19. února 1993 „O státních zárukách a náhradách pro osoby pracující a žijící na Dálném severu a rovnocenné podmínkám lokalit. “Postup pro stanovení počtu míst uvádí Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje Ruské federace ve svém dopise ze dne 7. prosince 2005 č. 4334–17. Obecné„ Pravidla pravidelných a doplňkových svátků “, schválené ČNT SSSR dne 30. 4. 1930, č. 169, byly aktualizovány Dnes je v blízkosti právní re eny.

Jak vypočítat dovolenou platit za propuštění

Specifika stanovení průměrného výdělku (zkráceně SZ) v žádosti o všechny možnosti stanovené zákoníkem práce, včetně volna, stanoví výše uvedenou vyhlášku č. 922 (dále jen, když se odkazuje na výše uvedené předpisy, datum je vynecháno). Dokument uvádí, že výpočet Sz, bez ohledu na způsob práce zaměstnance, se provádí podle skutečně nabytých příjmů a doby odpracované za rok - dvanáct kalendářních měsíců, kde termín „kalendář“ trvá období od 1. do 30./31. včetně (pro únor - 28. / 29.).

Dovolená je poskytována ve dnech a pro případ výpočtu částky dovolené a náhrad průměrného denního výdělku je určeno výrazem: časově rozlišené příjmy za zúčtovací období se dělí číslem 12 vynásobeným 29, 3. Pokud ve zúčtovacím období není měsíc (měsíce) plně zpracován, pak se do výpočtu místo hodnoty 12 započítává počet plných měsíců a počet r. v neúplných měsících. S pomocí mechanismu vypořádání jsou tedy stanoveny příjmy za jeden den, které musí být vynásobeny množstvím nevyužité dovolené ve dnech. Toto je časové období kompenzace.

Průměrná denní mzda zaměstnance

V souladu s ustanovením 4 vyhlášky, schváleného vyhláškou č. 922, je pro stanovení průměrné mzdy za mzdu a výplatu náhrad zohledněn poslední rok (12 celých měsíců). Hodnota 29, 3 zahrnutá do výpočtu odpovídá měsíčnímu průměrnému počtu dnů v roce. Pro stanovení průměrného denního výdělku se částky odečítají od příjmů a čas se odečte z fakturačního období z následujících důvodů:

  • přestávky pro krmení dítěte;
  • dočasná invalidita, včetně mateřské dovolené;
  • volnoběhu z důvodu zaměstnavatele nebo za okolností mimo kontrolu zaměstnavatele a zaměstnance;
  • neplnění povinností z důvodu stávky (pokud se ho občan neúčastnil);
  • dodatečné volno za péči o dítě se zdravotním postižením nebo handicapem od dětství;
  • osvobození od práce podle zákona.

Podle bodu 3 vyhlášky č. 922 se neberou v úvahu sociální dávky, které nesouvisejí s platbou (např. Finanční pomoc, platba za jídlo, náhrada cestovních výdajů, školné, lékařské ošetření, služby, rekreace). Předpokládá se, že v rámci postupu odměňování uplatňovaného zaměstnavatelem budou zahrnuty pouze pracovní příjmy bez ohledu na zdroje těchto plateb.

Vypočítejte počet dnů dovolené

Je-li délka služby zaměstnance 11 měsíců nebo více, stanoví se náhrada podle dopisu Rostrud č. 1519-6-16:

  1. Dovolená nevyužitá na celý pracovní rok je kompenzována na sto procent. Při výpočtu se bere 28 s. e. (nebo větší množství poskytované za zvláštních pracovních podmínek). Roky se účtují od data zaměstnání.
  2. Dny neúplného roku se vypočítají úměrně k měsícům, které se také počítají od doby zaměstnání. Pro celý pracovní měsíc je stanoveno 2, 33 dne (pro 28denní dovolenou). Když se spoléháte na větší dovolenou, hodnota se dělí 12, aby se počet dní v měsíci spočítal.
  3. Dny, které spadají do neúplného měsíčního období, jsou považovány za celý měsíc déle než 15 dnů a nejsou zohledněny, pokud je hodnota nižší než 15.
  4. Výsledkem bude počet p. Za kterou by měla být vyplacena náhrada, zatímco zlomková hodnota je zaokrouhlena pouze ve prospěch občana (dopis Ministerstva zdravotnictví č. 4334-17).

Vlastnosti výpočtu pro pracovníky, kteří pracovali méně než 11 měsíců

Vyplacení náhrady za propuštění má svá specifika pro ty, kteří pracovali méně než 11 měsíců. Podle občanského zákoníku vzniká právo zaměstnance na právo na odpočinek po šesti měsících. Rostrud v dopise č. 5921-TZ vysvětluje, že bez ohledu na dobu práce v podniku může občan počítat s výplatou náhrad za nevyužitou dovolenou po propuštění, ale pouze v případě, že počet pracovních dnů je nejméně 15 let.

Další rys vzniká v souladu s článkem 28 Pravidel pro stlačování a technické trubky SSSR č. 169. U těch, kteří pracovali 5, 5–11 měsíců, se poskytuje náhrada za celý rok, pokud byli propuštěni z důvodů:

  • odvod (vojenská služba);
  • snižování počtu zaměstnanců;
  • likvidace společnosti;
  • ukončení pracovního poměru z důvodu pracovní neschopnosti ze zdravotních důvodů.

Vyplacení volna

Při odmítnutí iniciativy přichází iniciativa od zaměstnance. Výpočet s osobami odcházejícími by měl být proveden v poslední pracovní den nebo na konci dovolené, po němž následuje propuštění. Občan rekreant může vyzvednout svou žádost a pak pokračovat v plnění svých povinností. Omezující podmínkou pro takový návrat bude existence dohody podepsané vedením s jinou osobou, která je přijata na nové místo převodem.

Když zaměstnanec provede výpočet, vezme se v úvahu jeho pracovní neschopnost, která byla přijata během prázdnin s následným propuštěním, zatímco dovolená na nemocenské dny se nepřestává. Dovolená není poskytována zaměstnancům na základě smluv občanské povahy (smluvních nebo ekonomických). Platby se provádějí na klíčové zaměstnance, zaměstnance na částečný úvazek, zaměstnance, sezónní smlouvy a smlouvy na dobu určitou. Vypočtené v době propuštění vlastní svobodné vůle jsou stanoveny standardem na základě ročních období práce a průměrného výdělku.

Náhrada za další dny dovolené

Některé kategorie občanů mají nárok na další placené dny odpočinku. Mezi tyto pracovníky patří lidé pracující na Dálném severu (oblasti, které jsou jim rovny), podniky s nepříznivými podmínkami a pracovníci v nepravidelných pracovních podmínkách (například učitelé). V souladu s článkem 119 zákoníku práce jsou těmto osobám poskytovány dodatečné placené odpočinky, jejichž doba trvání je stanovena kolektivní smlouvou nebo vnitřními předpisy harmonogramu práce: minimálně 3 dny, maximální limit není stanoven.

Další článek zákoníku práce, č. 127, stanovil, že pro všechny typy nevyčerpaných prázdnin je stanovena náhrada peněžité náhrady za propuštění. Současně neexistují žádné zvláštní regulační požadavky na stanovení náhrad za dodatečnou dobu odpočinku na nestandardní den. Při zohlednění délky placené dovolené se přirážky za další dny sčítají s náhradami za hlavní dny dovolené.

Během těhotenství

Existují případy, kdy střelec nemá výdělek. Za těchto okolností jsou mzdové výplaty za propuštění zvláštní a závisí na příčinách situace. Pokud je tedy pracovní smlouva se ženou ukončena bezprostředně po jejím odchodu do zaměstnání po těhotenství / porodu, je za těchto okolností splatná i peněžní náhrada, ale s vlastní specifičností při určování nezbytných parametrů:

  • Počet dnů Pokud zaměstnanec opustí vyhlášku, je odškodněn za dny, které nejsou otkulyany za předchozí období a stanoveny na dobu vyhlášky. Pro období předcházející vyhlášce jsou dny posuzovány obecně, jak je uvedeno výše, s přihlédnutím k době, kterou těhotná žena v podniku pracovala. Pobyt na mateřské dovolené po dobu 140 dnů (tj. 5 měsíců) dává právo zahrnout tuto dobu do délky dovolené. Pokud zaměstnanec opustí vyhlášku, je odškodněn za dny, které nebyly vynaloženy v předchozích obdobích a 11, 67 dnů dovolené za mateřskou dobu, vypočtené na základě doby pobytu ve vyhlášce 28/12 * 5 = 11, 67.
  • Průměrné příjmy. Pro tento parametr se berou částky za poslední rok. Pokud žena pracovala v podniku méně než rok, je tento finanční parametr SOC zohledněn s přihlédnutím ke skutečnému času: pevná doba bude vyplacena podle pracovní neschopnosti.

Na částečný úvazek

Není neobvyklé, že dnes pracujeme na částečný úvazek, a tito občané se obávají, zda je placení dovolené placeno, když nejsou odpáleni na hlavním pracovišti. Partneři na částečný úvazek mohou být nejen „externí“, ale také „interní“, tj. Pracovat ve stejném podniku s plněním jiných povinností. Za prvé, pracovníci na částečný úvazek mají právo na placenou dovolenou, jeho délka nezávisí na formě zaměstnání.

Akcionáři jakékoli kategorie, kteří dobrovolně odstoupí, mají nárok na stejná práva a záruky jako hlavní zaměstnanci. Pokud zaměstnanec na částečný úvazek odejde, je zaměstnavatel povinen nahradit nevyužité doby dovolené a zaplatit náhradu spolu s ostatními částkami platu. Metoda určování vlastností nemá a je podobná jako u hlavních zaměstnanců.

V případě propuštění převodem

Článek 72.1 zákoníku práce stanoví možnost převést občana na trvalý pracovní poměr na jiného zaměstnavatele na základě písemné žádosti osoby. Pracovní smlouva s předchozím vedením je poté ukončena. Pokud jde o realizaci práva na dovolenou s propuštěným převodem, platí ustanovení článku 127 zákoníku práce, podle kterého má osoba dvě možnosti:

  • získat peněžní náhradu;
  • použít akumulované dny dovolené při následném propuštění (na základě písemné žádosti).

Ostatní možnosti nejsou k dispozici. Je důležité poznamenat, že právo žádat o placený odpočinek na novém pracovišti se občanovi projeví po šesti měsících nepřetržité práce a převod zbývajících nevyužitých dnů dovolené z jednoho zaměstnavatele na druhého po propuštění v případě převodu se nevykonává. Partneři na částečný úvazek, stejně jako pracovníci na hlavním místě, mají právo napsat žádost o dovolenou se současným následným propuštěním po jejím skončení.

Pořadí registrace

Odvolání spočívá v ukončení (ukončení) smluvními stranami. Den ukončení je posledním pracovním dnem občana. Postup činností zaměstnance, který hodlá odstoupit, je následující:

  1. Uveďte vzorovou žádost o propuštění v personálním oddělení nebo napište jakoukoli formu s uvedením:
    1. název organizace;
    2. Název hlavy;
    3. vaše jméno a funkce;
    4. žádosti o vlastní rozhodnutí o odstoupení;
    5. datum prohlášení, podpis a jeho dekódování za textem dokumentu.
  2. Upozornit zaměstnavatele na úmysl ukončit dva týdny písemně předložením prohlášení.
  3. Pracujte dva týdny po aplikaci, pokud administrace neuvolní bez práce.
  4. Podepsat příkaz k výpovědi (může být vydán se stejným číslem jako propuštění nebo zápis žádosti).
  5. Podepsat seznam bypassů s potřebnými službami (každý podnik má svůj vlastní seznam).
  6. Vezměte v účetnictví informace 2-NDFL, o přírůstcích pracovní neschopnosti a mzdách za poslední pracovní dobu, ujistěte se, že do výpočtu jsou zahrnuty "neřízené" dny.
  7. Vyzvednout v pracovním sešitu personálního oddělení.

Na písemnou žádost může být zaměstnancům poskytnuta nevyužitá akumulovaná dovolená, následovaná propuštěním. Den propuštění s touto volbou se shoduje s posledním dnem dovolené. Je třeba chápat: platit náhradu je odpovědností správy a poskytnutí dovolené v tomto případě je právo zaměstnavatele, který může odmítnout propuštěného z následujících důvodů:

  • ven;
  • skutečnost krádeže majetku;
  • opilý při práci;
  • akt neslučitelný s morálním důvodem s pozicí;
  • rozpor mezi požadovaným časem a plánem dovolené organizace.

Zda je třeba v takové situaci napsat dva příkazy, není legálně definováno, záleží na pracovním postupu organizace. V každém případě aplikace označuje čas zahájení a dobu dovolené. Lhůta pro podání personálních služeb je podobná normálnímu procesu propouštění, nejméně 14 dní. Výpočty a vydávání dokladů k propouštění probíhají v den předcházejícím dovolené, proto zaměstnavatel již nemá povinnosti vůči bývalému zaměstnanci, tyto dny dovolené nejsou zahrnuty v pracovní praxi.

Daňová zástavní práva a pojistné

Podle daňového řádu jsou přírůstky peněžních náhrad za nevyužitou dovolenou účtovány do nákladů podniku a pojistné placené za ně jsou podobné standardním mzdovým daním. Do 01.01.2010 u vyrovnávacích plateb nebyla odečtena jednotná sociální daň, v současnosti, na rozdíl od jiných náhrad za propouštění (například materiální pomoc), nejsou tyto částky osvobozeny od pojistného.

Kromě toho musí zaměstnavatel se stejným číslem (ne později) při vyplacení peněz rezignující osobě tyto částky z těchto částek zadržet a převést je do rozpočtu daně z příjmů fyzických osob. To znamená, že proces zdanění příjmu a výplaty daně z příjmů fyzických osob a FSS se provádí obvyklým způsobem. Pokud účetní oddělení nebere v úvahu daňové změny, kontrolní orgány budou účtovat sankce a pokuty. Aby se předešlo pokutám, je nutné předat určené prohlášení do fondů.

Sankce za pozdní platbu

K tomuto dni, kdy strany ukončily pracovní smlouvu, musí zaměstnavatel doplnit vyrovnání se zaměstnancem, uhradit veškeré potřebné prostředky a peněžní náhradu. K platbě zaměstnancům v den propuštění zaměstnavatele je nutná právní úprava. V opačném případě, v případě porušení podmínek, zpoždění mzdy a jiných plateb, zaměstnavatel čelí hmotné odpovědnosti (článek 236 zákoníku práce) ve formě:

  • процентов на невыплаченную компенсацию за отпуск, их величина рассчитывается по ставке не менее 1/150 действующей на это период ключевой ставки Центрального Банка России за каждый день просрочки, начиная со следующего дня недоплаты;
  • административного штрафа на должностных лиц (индивидуальных предпринимателей) от 1000 до 5000 рублей, на юридических лиц – от 30 тыс. до 50 тыс. рублей.

Video

Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Kategorie:

Jiné